Jak si udržet šťastnou mysl?
část první
Existuje nějaký recept na štěstí? Rozhodně ano! Každý z nás má svůj jedinečný a neopakovatelný recept, který ale vychází z jednoho společného základu. Do něj si pak přimícháváme různé speciální ingredience, které podtrhnou naši osobitost a dodají unikátní příchuť.
V prvních třech bodech zde shrnuji některé základní společné ingredience, které ke stavu štěstí pomáhají ve velké míře. Nechte se inspirovat a motivovat ke svému osobnostnímu růstu a přečtěte si následující řádky.
1. Neporovnávat se
Už vám někdy porovnávání se s druhými přispělo ke klidu mysli? Kdo je vyšší, bohatší, chytřejší? Patrně v každém případě se najde někdo, kdo bude víc. A záleží na tom? Definuje to nějak naše štěstí? Ze svých zkušeností vím, že porovnání se pouze blokuje tok naší jedinečné energie. Každý má svou vlastní cestu a čelí různým výzvám, o kterých třeba ani nemáme ponětí. Za předpokladu, že všechno se vším souvisí, docházím k názoru, že porovnávat se druhými ani moc nejde. Nežijeme ve vakuu, abychom mohli s přesností za stejných podmínek měřit a porovnávat tu samou hodnotu. Mám však pocit, že až příliš často na to zapomínáme. Neuvědomujeme si, že jsme lidé, asymetričtí, dynamičtí, kteří mají k robotickým systémům stejně daleko jako k pochopení celé mystérie vesmíru. Jako afirmace k tomuto bodu mě napadá, že: „Moje cesta je stejně jedinečná jako ta tvoje.“
2. Vděčnost za to, co máme
V tomto bodu se obracím na buddhistický Bhútán, kde jsem žila téměř rok a dělala tam výzkum štěstí a spirituality. Bhútánci mě naučili, že k tomu, abychom byli šťastní, nepotřebujeme mnoho. Sami často bydleli v chatrných dřevěných domcích, ve kterých za žádnou cenu nesměl chybět oltářní pokoj. Zajímavé bylo, že žádný z respondentů si nestěžoval na svůj život. V Bhútánu jsem tak pochopila, že se stačí umět radovat, zbytečně nesoudit a být vděčný za to, co máme. Nenasytná touha je nekonečná a štěstí nikdy nepřinese. Afirmace, kterou si opakuji každý den, zní: „Děkuji za to, co mám, neboť mám všechno, co právě potřebuji.“
3. Nezávislost na ostatních
Když nejsme závislí na tom, co ostatní dělají a co říkají, není pak na nich ani závislé naše štěstí. Kdyby se naše spokojenost měla řídit podle toho, co nám kdo řekne, byla by to nejspíše horská dráha. Stejně jako my, i druzí si řeší svoje záležitosti a jejich reakce je často odpovědí na jejich vnitřní stav. Podobně to funguje i s očekáváním od druhých. Máme například pocit, že rodiče či kamarádi by se měli chovat určitým způsobem. Jsme tak připoutaní k naší představě o nich a pokud se podle ní nechovají, jsme zaskočení a smutní. Lidé okolo nás nežijí v našich představách, žijí svými vlastními životy. Proto jim přejme vše dobré a respektujme jejich svobodu, stejně jako oni by měli respektovat tu naši. Na světě nejsme proto, abychom žili podle očekávání druhých, ale ani bychom neměli očekávat, že druzí budou žít podle našich očekávání. Naše spokojenost by neměla být odrazem druhých. Štěstí přichází zevnitř.
Zajímá vás, jak rozvíjet své štěstí, naplňovat potenciál, získat pozitivní myšlení a najít klid mysli? Unikátní směr pozitivně orientované psychoterapie vám pomůže odhalit odpovědi. Více zde. Těším se na vás!
Pozitivně orientovaná psychoterapie je cestou jak rozvinout svůj potenciál, najít elán a pozitivní přístup k životu. Naučím vás, jak místo problémů vidět výzvu.