Rogersovská psychoterapie
Historie psychoterapie
Rogersovská psychoterapie patří mezi humanistické psychoterapie a je známá pod termínem „přístup zaměřený na člověka“ — PCA (Person-Centered Approach). Tento směr založil Carl R. Rogers v roce 1959. Místo tradičního pojmu „pacient“, zavedl nový termín „klient“. Rogerovská psychoterapie navazuje na fenomenologii kladoucí důraz na prožívání a subjektivní zkušenost. Carl R. Rogers kladl důraz na samotného jedince, který je schopen se neustále rozvíjet pozitivním směrem.
Základní principy psychoterapie
V rámci rogersovské psychoterapie by měl terapeut nabídnout klientovi bezpodmínečné pozitivní přijetí, empatické porozumění a kongruenci. Díky tomu tak klient může dojít k lepšímu sebeporozumění a k proměně žádoucích projevů. Klient tak během terapie mění sebepojetí, což vede ke změnám osobnosti a k zmírnění obtíží. Předpokládá se, že tyto aspekty má klient přirozeně v sobě a díky terapii je může dále rozvíjet.
Během psychoterapie klient aktivně spolupracuje a komunikuje s terapeutem. Klient postupně získává větší zodpovědnost za sebe sama a též dochází k jeho sebeakceptaci. Terapeut by měl vždy reagovat empaticky, nedirektivně, konkrétně, realisticky a bez hodnocení. Psychoterapeut více naslouchá klientovu vyjadřování než pouze tomu, jak by klienta vyjádřil on sám. Díky tomu tak klient může obnovit svou schopnost navázání kontaktu se sebou samým i se světem.
Podmínky terapeutické změny
Bezpodmínečné přijetí
Bezpodmínečným přijetím se rozumí akceptování klienta bez jakýchkoliv hodnotících soudů. Klient má tak možnost uvědomit si všechny své pocity a myšlenky. Terapeut tak podporuje klientovu individualitu a umožňuje mu zažít prostředí plné bezpodmínečného přijetí, s kterým se dosud možná nesetkal.
Empatické porozumění
Terapeut rozumí klientovi na emoční i kognitivní úrovni. Aktivně mu naslouchá a vyjadřuje mu porozumění a empatii. Terapeut klienta neposuzuje a nedává důraz na klientovu případnou diagnózu. Zážitek hlubokého porozumění pomáhá klientovi odstranit pocit samoty a zároveň se víc odváží být bezprostřední a plně otevřený.
Kongruence
Kongruence znamená opravdovost a transparentnost terapeuta. Ten by měl být autentický a otevřený k sobě i k druhému. Jde o soulad mezi tím, co terapeut prožívá, co si o sobě uvědomuje a co vyjadřuje navenek. Terapeut podněcuje klienta k větší spontánnosti, přičemž samotný klient určuje obsah terapie. Terapeut tak není v roli vševědoucího a nadřazeného odborníka; klient má tak možnost nacházet zdroje řešení sám v sobě a nemusí se upínat na to, že mu terapeut poskytne řešení.
Vhodnost terapie
Tato psychoterapie je tak vhodná pro osoby s nízkým sebevědomím a zkresleným sebepojetím. Rogersovská psychoterapie může probíhat jak individuálně, tak skupinově.
Chtěli byste vyzkoušet příbuzný psychoterapeutický směr pozitivně orientovanou psychoterapii, jejíž cílem je vědomé prožívání přítomnosti, zvýšení vyrovnanosti a pocitu štěstí u klientů? Unikátně vytvořený koncept pozitivně orientované psychoterapie se zaměřuje na přerámování situace klienta, kdy společnými silami nahlížíme na problém z pozitivní perspektivy.
Pozitivně orientovaná psychoterapie je cestou jak rozvinout svůj potenciál, najít elán a pozitivní přístup k životu. Naučím vás, jak místo problémů vidět výzvu.